Freestyle Leben 25.

6. listopadu 2015 v 9:00 | Schmetti |  Freestyle Leben
Dneska se podíváme na to, co vyvádí Peppe a Valerie.
Hezké počtení! :-)


autor: Schmetti & Schildie

Josef se stále nedokázal vyrovnat s tím, že se stane otcem. Byl přesvědčený o tom, že Valerie pěkně lže a že stejně sama neví, s kým dítě počala. Věřil, že si z celé řady chlapů vybrala právě jeho, protože ho považovala za důvěřivého hlupáka, který se nechá oblbnout. Ale proč by si vybírala jeho, když stejně nemá peníze na to, aby živil děcko, které ani nemusí být jeho? Proč neobvinila nějakého usmrkance z bohaté maloměšťácké rodiny? Určitě neustále potkává na těch svých tanečních soutěžích spoustu pracháčků. Kdo ví, s kolika z nich spala. Potřeboval si to s ní vyříkat, takže se rozhodl za ní zajít do tanečního studia. Věděl, že tam bývá i v noci. Ale na druhou stranu si urovnával v hlavě jednu věc. Už s ní mluvil, domlouvali se na alimentech, nebo jak to nazvat. Už sám zapomněl, o čem to spolu mluvili. A to bylo nedávno. Možná pár dní zpátky. Peppe neměl moc dobrou paměť. Jak na co.



Stál v koupelně před zrcadlem, dlaněmi zapřený o umyvadlo a sledoval svůj odraz. Křivě se usmál. Tak absurdní situace. Podívej se na sebe, vole, pravil sobě v duchu. Jsi starší než Robert a jaký on je proti tobě chlapák? Já jsem jen malý kripl, skunk. Debílek s trabantem. Omaštěnec. Robert je sexy chlap s energií a charisma. Litoval, že ho máma neměla se stejným mužským jako Roberta. Mohli si být třeba ještě blíž, než jsou. A hlavně by byl hezčí.

Hodil žínkou o zrcadlo a nakopl odpadkový koš.

"To všechno jebu!!!"

I ta šílená Valerie je mnohem hezčí ženská, než je on kluk. Možná i chytřejší - nebo spíš vychytralá. Vychytralé ženy dokážou sprostě využívat takový blbečky. Robert blbeček není, takže se nenechá zmanipulovat kdejakou sviní a dokáže sbalit hodnou a nevinnou holku, jakou je Danila. Zjistil, že všichni tito tři lidé jsou lepší než on. Robert vyniká vzhledem, Valerie inteligencí a Daniela čistotou. On není ničím výjimečný. Jenže už tu nechtěl být za totálního vola. Tohle nakopnutí do odpadkového koše bude jeho startovní čára, od které začne žít nový život.

V tom okamžiku mu zadrnčel mobil, který byl odložený hned vedle pouzdra s žiletkou. Před holením si vždy dával telefon na umyvadlo, aby ho měl po ruce, aniž by si uvědomoval, že by mu mohl spadnout do vody.

"To je ta kráva," zabručel. Nemínil však ze sebe dělat sraba, který utíká před problémy, takže to zvedl: "Co je Valino?" "To je mi ale milé pozdravení," řekla Valerie s naprosto vážným hlasem. Chtěla, aby jejich komunikace byla důstojná. "No jo, promiň, teda ahoj... Stejně jsem měl v úmyslu jet za tebou do tý tvý tělocvičny. Potřebuješ něco?" přemáhal se, aby nekoktal. "Zítra mám taneční vystoupení v Praze na jedné zahradní oslavě. Budu předvádět orientální tanec. Jmenuje se to ´tanec sedmi závojů´. Tancovala ho princezna Salome před králem Herodem Antipou, od kterého si pak vyžádala hlavu Jana Křtitele. Znáš ten příběh? Je to děsně romantický," Valerie se rozpovídala o něčem, co Josefa absolutně nezajímá, a zapomněla mu vysvětlit, co po něm vlastně chce.

"Počkej, počkej, počkej," zarazil ji. "Vůbec nevím, o čem tu meleš. Jestli sis chtěla povídat o nějakém křtu, tak jsi mohla s jeptiškama na čajový dýchánek. Cos potřebovala?""Ty nevíš, kdo byl Jan Křtitel?" podivila se. Ona sama se nepovažovala za kdo ví jak vzdělanou, ale Pepa jí připadal jako děsný negramot a analfabet. "Teda sorry, chtěla bych tě jen poprosit, jestli bys mě tam odvezl. Kámoši, kteří mi budou dělat hudební doprovod, jedou dodávkou kvůli hudebním nástrojům. Jenže já se s nimi bojím. Jsou to dementní řidiči. Vím, že bys mi řekl, proč nejedu vlakem, ale já vlaky nenávidím. Zvracím v nich. A teď v těhotenství bliju o sto šest. V autě mi to nevadí. Navíc ty řídíš skvěle a tvůj trabant se mi líbí.""Nemluv sprostě. Jsi holka a k tomu těhotná. Je odporný, jak jsi vulgární," protočil oči a promnul si oči. "No jo a v kolik?""A jaký sprostý slovo jsem řekla?" podrážděně na něj vyjela. Jejich gymnaziální profesor německého jazyka ve svém výkladu o vývoji němčiny nikdy neřekl, že by slovo ´zvracet´ bylo sprosté. Češtinář o tom vlastně také nikdy nehovořil. Valerii se v tuto chvíli však nechtělo zvracet z těhotenství, nýbrž z Josefova nízkého IQ."Řekla jsi slovo 'blít', a to se k ženě nehodí. Ženská má být jemná v chování," povzdychl si znovu. "To je teď jedno, v kolik a kdy mám přijet? Jsem to z tebe zapomněl..." je blbá. Namyšlená. Co ho má co poučovat? Nemusí ani mluvit a ví, co si myslí."Slovo ´blít´ není sprosté. Hermeneutika ti asi nic neříká, že? Asi bys měl víc číst, ale to je teď jedno... Přijeď, prosím, ráno v sedm hodin a patnáct minut. Auto pořádně vyvětrej. Povezu s sebou můj kostým. Sice bude zabalený ve vzduchotěsném obalu, ale na své věci jsem opatrná. Nechci, abys během jízdy kouřil," diktovala mu podmínky pěkně zostra."Jestli budeš příjemnější, než jsi teď, tak je možný, že přijedu. Ale tenhle tón si nech někde doma na toaletě, lady." Už jí měl dost a zavěsil. Tak. A má to. Litoval chlapa, který s ní bude žít. Až bude mít manžela, chudák mužský.

Valerie počítala s tím, že se naštve. Měla ho dokonale přečteného. Ne nadarmo se říká, že pes, který štěká, nekouše. Josef může vyhrožovat, jak chce, ale stejně nakonec zkrotne jako beránek. Celý život dělal poskoka mladšímu bratrovi, který ho péroval mnohem víc, tak proč by odmítal pomoci tak krásné ženě.

Jako motivaci mu ještě poslala smsku: "Na YouTube je jedno moje představení. Úplně stejný, co bude zítra. Jen je to o rok starší. Zadej moje jméno a k tomu ´tanec sedmi závojů´. Třeba tě to přesvědčí."
Slyšel tu SMS, ale odmítal se podívat, dokud se neobleče a neusmaží si pár vajec. Potřeboval se najíst, vypít kafe a až pak přišel na řadu racionální mozek. Trochu vajíčka spálil, snědl je ve stoje nad sporákem, vysrkal kafe (jo, za tohle všechno by ho brácha zabil), no a až pak si došel pro telefon.

"Myslíš, že se chci dívat na tebe ještě na YouTube?" odepsal.
"Ty asi nemáš internet, co? To mě mrzí. Jenže ty bydlíš na ubytovně. Tam se musíš nudit, ne? Taky bych se tam nudila.""Právě mě začal bolet zub, nemám chuť se dívat... :( ""To je škoda. Měla jsem v úmyslu tě ještě dnes v noci pozvat do studia a zatančit jedno soukromé vystupování pro tebe. Necenzurovanou verzi. "Zavrtěl hlavou a držel se za zub.

"To seš nadržená?"
"Nejsem, jen jsem nikdy neměla příležitost tančit originál. Sedm závojů je původně striptýz. Na farní zahradě tohle tancovat nemůžu, tam budu do konce představení v hábitu."Peppe se zasmál jako blázen a až pak si uvědomil, že ho vlastně bolí zub.

"No dobře, ale musíš mě politovat," odeslal SMS a šel se připravit. Měla pravdu, nudil se. Neměl co dělat. On vlastně nikdy neví, co dělat, pokud vedle sebe nemá ženu nebo Roberta.
"Fajn, rovnou si zabal věci do Prahy. Alespoň na dva dny. Přespíš u mě a ráno vyrazíme. Val."

***

Nastartoval svůj auťák a jel za Valinou do toho bordelu. No ok, je to taneční studio, ale zní to snobsky. Dnes má každý studio a umělec není. Navíc, proč tancuje těhotná? Neměla by odpočívat? Peppe přemýšlí, šlape schody a v duchu nadává sám sobě, proč sem z nudy šel, když ho akorát Valin rozčílí. Neměl ji fakt rád. Taková chyba ji ojet. Proč, proč?! Zazvonil na zvonek u dveří a čekal, než mu otevře.
Nevěděl, jestli má nebo nemá halucinace. Možná trochu ano. Z bolestí zubů se cítil vždy nesvůj. To je pro chlapa stejně smrtelná nemoc jako rýma. Přišlo mu, že ve dveřích, které se otevřely, se zjevila smrt. Ne taková ta hnusná hrbatá bába s nabroušenou kosou, naopak to byla moc krásná smrt, jenže se jí bál.

"Ahoj, tak na co koukáš? Neviděl jsi nikdy princeznu? Pojď dál, ne?"

Mluvilo na něj nějaké vybarvené individuum, asi ženská, ale dost divně oblečená. Měla divné šaty, ne však ušité šaty nebo nějaký kostým, - vypadaly, jako by byly složené z šátků. Jeden šátek - asi zlatý - zahaloval hlavu, ta zářila jako slunce.
"Co to máš na sobě?" vypadlo z něj a vešel dovnitř. Cítil vůni jasmínu. Jak kdyby byl v Tunisku nebo někde tam.

"Jsem jen omotaná různými šátky. Jsou do sebe tak provázaný, aby vypadaly jako šaty. Takže vlastně jsem i nejsem oblečená. Těch šátků je sedm. Proto se tomu tanci říká ´tanec sedmi závojů´. Princezna Salome je ze sebe při tanci postupně strhávala, až... No to uvidíš." Valerie poukázala cestu k rudému křeslu, který připomínal trůn. "A je to perský styl břišního tance, ten příběh se však odehrál v Izraeli... A navíc víš o tom, že břišní tance jsou vhodné pro těhotné ženy? Teď se můžu zabývat jen tímhle."

Josef ji chtěl přizabít za ty její intoušský přednášky. Myslel si, že se trochu pobaví, tohle ho ale děsně sralo.

"No... Já ale nemám korunu ani modrou krev," podrbal se pod nosem. "Kde máš záchod, prosím tě? Děsně mě bolí zub a z toho mě bolí břicho a však víš..."
"Jestli ses přišel jen..." Valerie se začervenala. Peppe celou atmosféru zkazil. Mrzelo jí, že se k ní chová tak chladně a bez zájmu. "Hned vedle toho křesla jsou dvířka na toaletu. Akorát to špatně splachuje. Musíš za tu šňůru zatáhnout alespoň třikrát." Pako!"Díky," zmizel za dveřmi a Valerie musela čekat. Bolí ho zub? Chudáček malej!

Peppe přišel za pár minut zpátky a usadil se na svůj "trůn".
"Budeme tu dlouho?" zeptal se."Tak chceš to vidět nebo ne?" Pod závojem na hlavě se dusila, ale naštěstí nebylo vidět, že jí stekla po tváři jedna slza. Proč sem ten blbeček přijel, když ho bolí zub? To nemohl jet na pohotovost? "Kašlu na tebe. Jsi rozmazlenej chlap, který si neumí zajít ani k doktorovi! To vaše pohlaví nikdy nepochopím," zabručela jako její starej fotr. Afektovaným pohybem odhodila svůj zlatý šátek a rázně šla do lednice pro studenou plechovku Pepsi. "Na, ochlaď si tím ksicht. Seš celej napuchlej," přiložila mu ji na citlivé místo.
"Aspoň vidíš, že jsem ti dal přednost," ale plechovku uvítal velmi rád. Zavřel oči. "Se omlouvám, jenže mě to začalo bolet, než jsem jel. A není to fakt příjemný, tak nebuď protivná..." mračil se. Chytl její ruku, která držela Pepsi.


Valerie nesnášela nepředvídatelné situace. Připravila si přeci přesný plán, jak získat Josefa, aby se na ni - jako otec jejího dítěte - nevykašlal. Její plán bohužel nevycházel. Proč? Protože tenhle ufňukanej zmetek nebere nic a nikoho vážně.
"Počkej, netahej mě za ruku. Dáváš si tu plechovku šejdrem, kde nemá být." Obkročmo si na něj sedla, aby se nekroutil jako při nějakým elektrošoku. Vůbec si neuvědomila, jak jsou jejich těla blízko.Peppemu se zrychlil dech a nechtěl se jí dívat do očí, protože byla jako čarodějnice. Donutila by ho k sexu, který on nechce. No dobře, chce. Ale odmítá ho s ní. Alespoň teď. Ne, neodmítá. Kdyby něco zkusila, podvolil by se. "Půjdeš se mnou k zubaři? Za to, že tu jsem a že tě zítra vezu pryč a taky že nemám s kým jít, Robert odjel," držel. Nehnul se. A sledoval vše ostatní, jen ne Val."Jasně, že půjdu. Já jsem vlastně doktorka. Vyléčím ti každou bolístku," pípnula rozechvělým hlasem. Svoje slova myslela upřímně. Toužila, aby se na ni podívala alespoň krátce. Rozpustile si hrála s konečky jeho mastných blond vlasů.
Pepa se křivě usmál a uchechtl se. "Doktorka? Aha. A já jsem královna krásy," byl tak vtipný. Pomyslel si. Ironicky. Samozřejmě. Bolest zubů mu prostupovala snad do celé čelisti. Nevěděl, který zub je ten nejhorší. "Nesnáším zubaře. Vyhýbám se mu už deset let." Přiznal. Což Valerii nepotěšilo. "Musíš chodit na pravidelné prohlídky. Třeba já? Mně nikdy netrhali zuby ani nečistili kanálky. Vždycky mě pochválí, jak se pěkně o zuby starám." "To já taky, ale máme to v rodině. Někdo má holt zuby blbé. No ale dost o mně. Já si tu podržím tu plechovku," pohladil Valerii po ruce. "A ty mi ukaž ten tvůj tanec. Ať pak můžeme jet, nebo se poseru bolestí."Ale ano! Jistěže věděl, jak je otravný. Ale kdo by nebyl? Ona za to teďka nemohla.

Valerie protočila oči, to dělala často, protože všichni muži jí připadali zabednění. Nevyznala se ve svém srdci ani ve své mysli, co se jí na Pepanovi líbí. Sice řekla farářovi, že Josefa miluje, ale to nejspíš nebyla při smyslech. V poslední době se cítila tak sama, že za lásku považovala i téměř bezvýznamný pocit, který ji pohladil na duši. O Danielu přišla, Robert jí ukradl její nejmilovanější osobu, takže byla ráda, že má občas vedle sebe někoho jiného, kdo by ji rozptýlil. Vždyť ten Pepan není zas tak špatný společník, pomyslela si.

"To nemá cenu, když tě bolí zuby. Stejně by ses nesoustředil. Odvezu tě tím tvým vytuněným trábíkem na zubní pohotovost," pokárala ho přísně.
Nepřiznala se však k tomu, že nemá řidičák. Řídit umím i bez papíru, řekla si pro sebe a ušklíbla se. Doufala, že je nezastaví policie.

"No dobře, ale pak se vrátíme, já se nacpu prášky proti bolesti, budu si ledovat tvář a budu v klidu, protože si myslím, že tam mám zánět a pak se mi uleví," nečekaně se k ní nahnul a překvapil i sám sebe, když Valerii něžně políbil na rty. Žádný jazyk. Žádná vášeň. Jen jemné doteky polštářků.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 the omatipoko the omatipoko | 9. listopadu 2015 v 20:44 | Reagovat

Je to jiné je to pěkné a dobre se to cte tesim se na daldi dil :)

2 Schmetti Schmetti | E-mail | Web | 11. listopadu 2015 v 9:56 | Reagovat

[1]: Díky :-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Blumensprache.blog.cz • Design by: Schmetti / Pic by: SiviaKontakt