Někdy je pro mě hodně těžké něco napsat o věcech, které mám ráda. U knížek to platí stejně jako třeba u hudby. Nevím, jestli to způsobuje jakýsi blok, protože mám vždycky pocit, že krásu díla nemůžu dostatečně popsat. Vyjádřit, jak moc se mi líbila a vypíchnout to nejzajímavější, poněvadž když knihu nebo skladbu miluju, tak obdivuju každý kousek.
Na Madame Picasso od Anne Girard jsem narazila čistě náhodou na Facebooku, sleduji knížky skupiny, profily vydavatelství a podobně. Jakmile jsem spatřila přebal Madame Picasso, zamilovala jsem se na první pohled. Zezadu nakreslená dívka držící kufr, s cihlovým kabátem a kloboučkem na hlavě, hledící do dálky na obrovskou Eiffelovu věž. Paříž. Moje láska, i když jsem tam zatím nikdy nebyla. Picasso. Velký Malíř s velkým M. Malíři mě uchvacují, miluju knížky o malířích (Jak můžete vidět, když jsem četla Mandlovou madonu nebo Obraz Doriana Graye, obě dvě patří k mým nejoblíbenějším knihám. A teď k nim přibyla Madame Picasso). Potom jsem si přečetla kratičký text na knize, tak bylo rozhodnuto. Knížku chci. Dostala jsem ji k Vánocům pod stromeček :-)
Příběh Madame Picasso je inspirovaný opravdovým životní Pabla Picassa a jeho životní lásky Evy Gouel (Marcelle Humbert), o které je toho známo velmi málo. Proto autorka hned na začátku knihy upozorňuje, že jsou některé scény jenom fantazie. Ale spisovatelka Anne nezačala psát jen tak, aniž by o Picassovi a Evě nic nevěděla, pídila se po detailech, jezdila za lidmi, kteří o Pablovi věděli hodně, rozebírali s ní jeho díla, navštívila i jeho rodinu. Aby poznala Evu alespoň nějakým způsobem, hledala její dopisy, které si posílala s přáteli, které měli s Picassem společné. Tímto způsobem dokázala společně s odborníky rozluštit, který obraz Picasso maloval pro Evu, kde zobrazil Evu. Našla tolik pojítek, že jsem při čtení i po přečtení měla touhu ty dva znát, být v době, kde žili.
Příběh začíná tím (i když ne úplně takhle), jak se Eva Gouel přestěhovala od rodičů do Paříže, protože chtěli, aby si vzala jakéhosi chlapce, kterého jí vyhlédl otec. Eva byla napůl Polka. Byla vzdorovitá, paličatá a chtěla ve svém životě něco dokázat, nechtěla se ihned usadit a založit rodinu. Toužila po dobrodružství a po seberealizaci. Doslova utekla z domu a v Paříži si našla přátelé, kteří jí pomáhali. Bydlela s kamarádkou, která pracovala ve známém Moulin Rouge a Evě domluvila pracovní schůzku (ano, tady začíná kniha).
Eva obdivovala herečky a tanečnice s Moulin Rouge, znala je z plakátů ve městě, z novin, přála si být jim na blízku a nyní měla možnost s nimi pracovat. Dostala práci švadleny, musela během představení opravovat roztržené punčochy a krajky. Nebyla to práce jejich snů, ale doufala, že se třeba vypracuje vysoko a bude také tančit. Jednoho večera v obecenstvu zahlédla pohledného muže, který vyzařovat nezkrotnou energii a charisma. Ihned se jí zalíbil. Chtěla vědět, kdo to jen může být. Viděla ho několikrát, skoro pořád, jak každý večer sedí v první řadě s několika muži a vesele se baví. Ano, byl to Pablo Picasso, lehce snědý s černými, delšími vlasy a uhrančivým pohledem, jenže to Eva ještě nevěděla, o koho se jedná.
Zprvu se mi kniha četla trochu těžce, možná proto, že jsem byla z předchozí knihy Sněží, sněží zvyklá na jednodušší styl psaní. Nyní se objevilo více popisu, ale hlavně jiné vyjadřování. Po několika stránkách jsem si zvykla a knížka se mi četla velmi dobře. Autorka se věnovala detailně Picassovým malbám, jeho přátelům, dozvěděli jsme se příběhy skoro každé postav, někdy víc, někdy méně. Madame Picasso u mě patří k těm knihám, u kterých chcete, aby nikdy neskončila, abyste četl dál a dozvídal se o Picassovi další věci, sledoval jeho životní příběh.
Co mě dojalo, byla autorčina zmínka o kamarádovi Picassa, který řekl, že i po desítkách let, kdy s Pablem o Evě mluvil, se Picassovi nahrnuly do očí slzy. Některý/é z obrazů s Evou nikdy neukázal veřejnosti a měl ho/je schované ve své soukromé složce.
Knihu doporučuju k přečtení těm, kteří mají rádi historické romány protkané uměním. Já se nenudila ani chvilku, užívala jsem si každou stránku.
Přikládám pár fotek, co jsem našla na Googlu, protože když to čtete, beztak si dohledáváte, co vás zajímá :)
Hodnocení: 5* z 5
Informace:
Žánr: Literatura naučná, Biografie a memoáry
Formáty eknihy: EPUB, MOBI, PDF
Rok vydání: 2015
Počet stran: 352
Nakladatelství: Metafora
Překlad: Ladislav P. Valík
ISBN: 978-80-7359-744-3
Ma jolie
autor recenze: Schmetti
(c) blumensprache.blog.cz / obrázky: Google & Wikipedia / info: databazeknih.cz
B-kay :) | 
the_omatipoko | 23. března 2016 v 12:23 | 
Jsem ráda, že jsi změnila názor. Já ti říkala, že budeš Picassa milovat a že se budeš chtít vrátit v čase a chtít ho pro sebe, lol. Musím se podívat po dalších knížkách od Metafory. Tohle byl skvost.
Moc pěkná recenze! :) Knihu už mi doporučovala kamarádka, velká milovnice Picassa, a Tvá recenze mě jen utvrdila v tom, že čtení fakt stojí za to :) A taky mám problém se po "jednodušších" knihách přepnout