Freestyle Leben 31.

25. července 2017 v 23:13 | Schmetti |  Freestyle Leben

autor: Schmetti & Schildie

Valerie chtěla být precizní, naprosto dokonalá a okouzlující, aby si mohla vychutnat svých pár minut slávy. Sobecká sebezahleděnost a touha po uznání jí dodávaly pocit jistoty, i když věděla, že tyto vlastnosti jsou špatné a dlouhodobé štěstí jí nikdy nepřinesou. Malé kapičky štěstí jí do srdce kapal právě tanec. Tyto kapičky byly jako korálky, které se navlékají na nit, která měla představovat onu dlouhodobou spokojenost. Jenže každé vystoupení je jen pomíjivý okamžik a mezidobí mezi vystoupeními vyplňuje jen prázdnota. Aby byl člověk šťastný, musel by se utancovat k smrti, a nebo jen upadne do mdlob, šňůra s perlami se přetrhne a po vzpamatování bude muset s námahou hledat nový smysl života.

Tato nešťastná dívka si myslela, že tancem Sedmi závojů někde na faře v přítomnosti rozšafného kněze se přiblíží Bohu, který jí zašeptá, že ji někde poblíž čeká pravá láska, a proto se na pódiu kroutila jako šílená a vášnivá diva, shazovala ze sebe šátky a zrychlovala s hudbou, až přestala úplně myslet a zapomněla, že je těhotná. Blížil se konec a z repráku zazněly poslední verše o Salome a Herodovi:



"A ona, navedena svou matkou, řekla: "Dej mi sem přinést na míse hlavu Jana Křtitele." Král se zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky poručil, aby jí vyhověli, a dal Jana v žaláři stít. Tak přinesli jeho hlavu na míse, dali ji dívce a ona ji donesla své matce."

V tom okamžiku spatřila Valerie v první řadě obecenstva Josefa. Jejich oči se střetly, v jejím břiše se pohnulo jejich dítě a Valerii se hrůzou udělalo nevolno, až zakopla o kabel reprobedny, upadla na okraj jeviště a vyzvracela se přímo na diváky. Zvratky zasáhly farářův kolárek a Josefův obličej. Blila, blila a blila.

Mezi diváky zavládly rozpaky. Vynesly se rychle, jako když v horkém letním dni začne pršet a studené kapky deště smáčí vysoké horské lesy plné jehličnanů. Peppemu se zvedl žaludek. Ricky vstal ze "svého" trůnu, přišel k Valerii a ještě než ji chytil kolem ramen, podíval se na Pepu.

"Pojď do koupelny," zamumla k němu a čekal, až se Valerii uleví. Farář se probral z konsternace.
"Pojďte se mnou, Josefe," rozvedl ruku směrem, kterým měl jít. "Ukážu vám, kde je koupelna." Peppe jej ochotně následoval. Neměl chuť a potřebu Val vynadat, přece jen, byla těhotná... A taky pěkně blbá, že dělá tyhle pohyby, každý by se poblil i bez těhotenství.

Richard konejšil Valerii v náručí, ale ona o jeho útěchu nestála a vůbec nechtěla, aby je někdo očumoval. Vztekle vzala ze země zlatý hedvábný šátek a utřela si jím zvratky z brady.
"Dej mi pokoj!" odsekla Rickymu a utekla na faru pryč od lidí.

***

Valerie seděla na posteli ve svém farním pokoji, byla vykoupaná a oblečená zpět v šatech, v kterých přijela. Těšila se, až co nejdřív vypadne a bude doma v Pirně. Styděla se však vyjít ven rozloučit se s lidmi, protože jí došlo, že dnes definitivně selhala i jako taneční. Osobní i profesní selhání byla pro ni téměř smrt. Nejraději by se propadla do země.

Uslyšela klepání.

"Dále!" procedila skrz zuby. Dovnitř vešel páter Dominik.
"Madam, jen chci vědět, jestli jste v pořádku. Vaši přátelé s nástroji a aparaturou už odjeli. Zůstali tu jen dva mladí páni a posílají mě za Vámi, abych se zeptal, zda-li si přejete zde zůstat nebo odjet domů."

Dojala ji farářova starostlivost, ale zároveň ji popudilo, že mluví o dvou pánech.

"Dobře mi sice vůbec není, ale domů jet musím. Jsem tu pracovně, takže mě tu nic osobního nedrží. Také nechci využívat Vaší pohostinnosti."
"Pokud bych měl hovořit za sebe, klidně tu můžete zůstat, pokud se necítíte dobře. Dozvěděl jsem se, že se důvěrně znáte s jednou mojí farnicí. Říkala, že by s Vámi ráda mluvila."

Kněz měl krásnou snědou tvář a kouzelný úsměv. Ač byla Valerie značně rozrušena, jeho přítomnost ji uklidnila. Cítila teplo a spirituální atmosféru, jako kdyby před ní stál anděl.

"Vlastně proč ne, mohla bych tu zůstat, ale pouze pod podmínkou, že ty dva pány pošlete domů," odpověděla laskavým tónem a úsměv mu oplatila. "A tu slečnu znám. Je to Lucie z Facebooku. Pořád o Vás mluví, že vypadáte jako Danny Torres."

Kněz se ušklíbl, protože nevěděl, kdo je Torres, a vlastně to vědět nechtěl.

"Otče?"
"Ano, madam."
"Řekněte mi, co je příčinou lidského neštěstí?"

Kněz si přisedl, vzal něžně Valerii za ruku a řekl: "Slečno, lidské osudy jsou různé, ale všeobecně platí, že neštěstí, zlo a lidská pýcha vycházejí ze hříchu. Nic o Vás nevím a ani nic vědět nechci. Poznal jsem však, že jste nešťastná žena. Krásná, ale zmatená, citlivá, ale pošetilá. Všiml jsem si, že ráda působíte svojí krásou a talentem na ostatní lidi. Jenže štěstí nezískáte tím, že ukážete, co je krásné na vašem těle, štěstí získáte tím, že lidem otevřete své krásné srdce. Svatý Pavel v dopise Římanům píše: Lidé těla myslí na věci těla, ale lidé Ducha na věci Ducha. Proto Vám radím, mladá paní, řiďte se tím, co Vám káže srdce a svědomí, a nikoli tím, k čemu Vás nutí chtíč a touhy vašeho těla. A hlavně, co je ze všeho nejdůležitější, naučte se odpouštět."
"To jste řekl moc hezky, Otče."

Zavládlo ticho. Valerie nevěděla, co má odpovědět. Svoji vděčnost knězi oplatila objetím.

"Tak já tedy zůstanu."

Páter Dominik ji pohladil po tváři a taktně odešel.

Mezi tím se o kus dál, v přízemí na zahradě, za rohem, mimo dění oslavy, bavil Ricky s Peppem. Jejich anti sympatické vlny byly známy i neznámým. Žárlivost byla vždycky mocná čarodějka. Ale kdo všechno žárlil? Žárlil vůbec Peppe na Rickyho? Proč vlastně přijel? K čemu se tu ukázal? Valerie ho nepotřebuje. Zrovna teď, když si s Rickym tolik rozuměli a on netlačil na pilu ohledně jejich vztahu a citů.

Rickyho naprosto vytáčel styl, jakým Peppe stál. Byl opřený o strom s rukama v kapsách a nohy zkřížené přes sebe. Na rtech mu hrál pobavený úšklebek, kterým dával najevo, jak je nad věcí a má Rickyho v zadních částech svých útrob. Richard měl ruce v kapsách také, ale nervózně chodil sem a tam a nervózně žvýkal.

"Nemůžeš přestat chodit jako lev v kleci?" zabrmlal Peppe a opřel si o kůru stromu taky hlavu. Ricky na něj pohlédl a jen si pohrdavě odfrkl. Po chvilce mu to ale nedalo a promluvil.
"Nebudu se bavit s někým, kdo zbouchne holku a pak se na ni vysere."
"A já se nebudu svěřovat a očisťovat svou čest před někým, kdo leze do prdele holce a nemá hrdost," okamžitě ho Pepa odpálil a odfusl si na zem. Mělo to být mířeno na Rickyho?
"Drž hubu, smažko."
"Potrefená husa by se hodně ozvala..."
"Ještě řekni, že jsi čistej," uchechtl se Ricky. Peppe se zasmál.
"Spíš ty más vysmažený mozek, soudit někoho podle vzhledu je debilita. Jak dlouho jsi byl ve škole, ha? Naučili tě něco vůbec rodiče?"
"Ty máš co o rodičovství kecat!" Richard se rozčílil, zčervenal v obličeji a přiběhl k Peppemu, který byl skoro o hlavu menší, a chytil jej za tričko pod krkem. V tom ale uslyšeli prudké odkašlání.

"Pánové," promluvil farář důrazně, ale klidně. Díval se na Peppeho, neboť o něm věděl, že umí česky. "Vážená madam Valerie Vám vyřizuje, že se můžete vydat domů. Ona chce zůstat zde a přespat tu do rána. O to, jak se dostane zpět do Německa, nemusíte mít strach. Ještě zítra dopoledne se mladá paní vydá k příbuzným kdesi na Praze 9."

Peppemu se zrodil v hlavě plán. Došlo mu, že těmi příbuznými jsou babička a děda, u kterých s Valerií uklízel. Píchlo ho u srdce i mezi nohama při vzpomínce, že svého potomka zplodil před jejich panelákem v té staré rachotině.

"Můžeš mi to přeložit, vole?" Rickymu došlo, že je v nevýhodě.
"Valerie tu prý chce zůstat, protože se necítí dobře. Nás dva tady nechce, ale farář říkal, že máme jet domů. Valerie si prý přeje, abychom vyřešili nějaké záležitosti. Daniela se údajně dlouho neozvala. Jsi její bratranec a máš ji najít."
"A to ti mám jako věřit? Ten pánbíčkář řekl jen dvě věty a ty mi něco tlumočíš, jako kdyby to byla řeč papeže!" Ricky začínal Peppeho nenávidět.
"Hele ty frajírku, já tady umím česky, ty ne! Holt mi musíš věřit a nic jinýho ti nezbejvá."
Do toho se vložil kněz: "Pánové, chcete slečně něco vzkázat, nebo se můžeme rozloučit?"

Peppe se zamyslel a přišel s další myšlenkou: "Ricky vyřizuje Valerii, že se mu ozvala jeho sestřenice Daniela, protože od něj nutně potřebuje, aby ji pomohl s něčím do školy, takže stejně musí odjet. Já ji zas vyřizuji, že si můj brácha rozbil motorku, takže taky musím odjet, abych mu ji opravil."

Knězi tato odpověď stačila. Dal mladým pánům požehnání a raději zmizel. Bylo mu jasné, že tito dva mladíci rozhodně nepřijeli hledat Boha, tak proč s nimi ztrácet čas?

"Cos mu říkal? Štveš mě, jak si myslíš, že mě oblafneš tím, že umíš česky!" Richardovi docházela slova. V argumentaci neuměl být pohotový.
"Prostě mi musíš věřit. Nic jiného ti nezbývá. Pokud chceš dokázat, že Valerii opravdu miluješ, najdi Danielu. Jsou to nejlepší kamarádky. Ona má pro Val větší hodnotu než my dva dohromady."
"Chodí s tvým bráchou, takže jestli nekecáš, budeš ji hledat se mnou. To je férová nabídka, ne?"
"Dobře, je to fér. Akorát nechci hledat s tebou za prdelí, protože tě nesnáším. Já začnu hledat Roberta přes naše známe a ty budeš pátrat po Daniele přes vaše známé, tak budeme každý zvlášť a nepolezeme si na nervy."
"To zní dobře."

Navzájem se změřili pohledem, ale neplácli si na přísahu, protože si nedůvěřovali.

Ricky se vůbec nerozmýšlel a ihned odjel. Vlastně to docela uvítal. Sám měl o Danielu strach. Lepší hledat sestřenici, krev své krve, než snášet hysterické výlevy holky, která si s ním jen vytírá prdel. Na jeho citech k Valerii se nic nezměnilo, jen si od ní potřeboval odpočinout.

Peppe stál u houpačky zavěšené na větvi velké lípy a měl chuť si na ní sednout a zhoupnout se, což nakonec udělal. Přemýšlel, co bude dál, až samým přemýšlením na houpačce usnul a začal chrápat.

Po pár minutách ho probudilo pípnutí a rachot kol. Když se otočil, uviděl za sebou vozíčkářku Lucii.

"Ehm, ehm, dovolíš?" Lucie se červenala.
"A co mám jako dovolit? Místa na projetí tu máš dost, ne?" Ty postižený jsou fakt prudiči, řekl si sám pro sebe. Nerad se bavil s takovými lidmi. Připadal si trapně.
"To vím taky. Nejsem blbá, ty náfuko. Jen ti chci říct, že jsem ti rozuměla, co jsi Richardovi říkal. Jsi pěkný lhář a podvodník. To, co jsi mu nakecal, Valerie vůbec neříkala."
"A jak to můžeš vědět? Ty jsi s ní snad mluvila?" Vtěrka vlezlá, problesklo mu hlavou.
"Ne, ale stála jsem zrovna pod jejím oknem, které bylo otevřené. Slyšela jsem, jak se baví s farářem."
"No a? Víš o mně a Valerii totální kulový, tak se jdi modlit a nech mě se houpat."
"Tak promiň no." Lucie pak tiše procedila něco, že je idiot, a chtěla odjet.

"Hej, počkej ještě! Sorry, že jsem hnusnej, ale ten patolízal Ricky mě fakt štve. Nemůžu si to s ním vyřídit, tak nadávám jiným lidem no. Můžeš pro mě něco udělat?"
"Jasně. Co by to mělo být?" Lucie vypnula vozík a vlídně se na Peppeho usmála.
"Vyřiď Valerii, že na ni moc myslím a že zůstávám v Praze. Kdyby něco potřebovala, tak ať mi zavolá nebo napíše. Jsem tu pro ni."
"Spolehni se."

Peppe se ani nerozloučil, utekl do svého tráboše a odjel na parkoviště nějakého obchoďáku, aby se v autě prospal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 PaulinK PaulinK | 26. července 2017 v 12:52 | Reagovat

Teri, vybrala jsi hezké video. :)

2 Schmetti Schmetti | 26. července 2017 v 12:57 | Reagovat

[1]: No, tohle video mi bylo povědomý od tebe :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Blumensprache.blog.cz • Design by: Schmetti / Pic by: SiviaKontakt